Hranice trpělivosti

Poslední dobou na sobě pozoruji celkem podstatný posun v tom, jak se stavím k některým názorům a lidem, kteří je vyslovují. Ne že bych se bál diskuze - naopak! V diskuzích si libuji, vyhledávám je a aktivně v nich vystupuji. Baví mě nasávat jiné informace, než jaké běžně přijímám. A i když mě některé názory nepřesvědčí, minimálně se snažím zjišťovat, odkud ten který postoj vychází. Co k němu člověka vedlo. Musím třeba zpětně říct, že můj postoj k otázkám genderové identity býval velmi ignorantský.

Ale poslední dobou cítím, jak mě některé postoje vysloveně - a promiňte ten výraz - serou. To, už potom nestojím o diskuzi a okamžitě přecházím do módu "sarkastická svině". Já vím, že je to špatně. Že se nemůžeme lidem s jiným názorem smát. Že se musíme snažit svoje postoje 𝙩𝙧𝙥𝙚̌𝙡𝙞𝙫𝙚̌ vysvětlovat. Ale kde má taková trpělivost hranice?

Žijeme v 21. století. Minimálně v Česku má téměř každý doma přístup k internetu. A když ne tam, tak na místech, jako jsou knihovny, má přístup k informacím úplně každý. Jak dlouho mám tedy tolerovat lidi, co věří, že jim po vakcíně doma vyroste malý autista? Lidi, co na úsvitu komerční kosmonautiky věří, že je země placatá? Mám dokola usvědčovat nejrůznější Okamury, Babiše a Ovčáčky ze lži? A co jejich voliče? Jak dlouho, mám lidem trpělivě vysvětlovat, že se mýlí? Proč mám mít krucinál respekt k zabedněnosti?

Mimochodem - "zabedněnost" - výborný výraz. "Zabednit se". Postavit kolem sebe bednění a nic nepustit dovnitř. Dokonalá metafora.

Respekt si člověk musí zasloužit

Takže se omlouvám, ale já prostě vzdávám pokusy přesvědčovat voliče Babiše, že dělají chybu. Nevzdávám boj proti němu, ale rezignuju na snahu, vnímat jeho aktuální voliče jako potenciální spojence. Je normální se mýlit, je normální něco nevědět. Ale není normální na svém omylu sveřepě trvat tváří v tvář důkazům. Můžu mít respekt k lidem, co mu to hodili někdy v roce dva třináct, ale ne k těm, co mu to hází ještě po sedmi letech u moci.

Stejně tak by mě ani nenapadlo se zlobit na lidi, co volili Zemana při jeho první kandidatuře, ale odmítám respektovat lidi, co mu do křesla pomohli podruhé. S vědomím toho, jak se chová, za koho kope a jak úřad prezidenta vykonává. Země je kulatá, vakcíny nevyrábí autisty a Zeman je arogantní, pomstychtivý a zkorumpovaný hulvát. Smiř se s tím.

A zkuste mi říct, že musím trpělivě vysvětlovat!

Stačilo.