Dvě úterý, dva skvělý filmy
Nestává se často, abych na ploše 7 dní viděl hned dva filmy, co mě tak nadchnou. Přesto se to těmhle kouskům povedlo. Oba totiž mixují příjemný koktejl komedie a konverzačního dramatu. Oba se točí kolem mládí a dospívání. Oba mají skvěle napsané, vybrané a zahrané postavy a oba ve vás nechají trochu nostalgie i věci k zamyšlení.
A navíc oběma chybí jakýkoliv balast, patetické a debilní dialogy, CGI suplující nedostatek děje a podobné lahůdky, kterými nás krmí Hollywood v multiplexech za zvuků chroupání popcornu a srkání coly.
O kterých filmech mluvím?
LADY BIRD (LK Kasárna Karlín 2. 7.) Pravda, je to starší film (2017), ale ke mě se dostal až teď. Saoirse Ronan je tu živoucí ztělesnění holky od vedle, se kterou jste v 17 letech chtěli chodit. Holky, která je zábavně bláznivá, má svoje sny a je denně konfrontovaná s nekompromisní realitou, který říkáme "život".
Skrz svoje vztahy - s rodiči i prvními láskami - nám připomíná naše vlastní zážitky. Každá postava, která se objeví byť jen na pár záběrů, má svojí hloubku, svoje motivace, svůj příběh. Učitel - kněz - se tu například objeví možná v pěti scénách a přesto se zaryje do paměti jako hořká postava, která nám připomene, jak těžké kufry si někteří lidi s sebou nosí.
DEVADESÁTKY (Mid 90s, Kino Pilotů 9. 7.) Filmy, které si najdou cestu na festivaly, jsou vždycky alespoň hodně zajímavé, většinou ale vysloveně dobré. Stejně tak tenhle snímek, který dokonale naplňuje očekávání z názvu.
Kalifornie devadesátých let a v ní malý kluk, který až příliš rychle dospívá ve společnosti čtyřech skejťáků. Každý jeden kluk z bandy je tu skoro až karikaturou, ale každý z nich je zároveň živý člověk, který má svůj silný příběh a pozadí. Přestože se příběh odehrává tisíce kilometrů odsud, všechno je nám zároveň velmi blízké. Do toho výborný soundtrack plný old-school hip-hopu, punk-rocku i devadesátkového popu. Say no more!
Jo a víte jak poznáte dobrý kino?
Místo popcornu a nachos tam lidi v sále drží skleničku vína.