YES, AND...

Člověk by ještě dva roky zpátky nevěřil, jak moc mu bude měnit život něco jako "improvizace". Ale jeden z jejích nejvíc "basic" principů mě přivedl až k poetry slamu -princip "Ano, a...".

Je to skutečně tak easy, jak to zní. Prostě nabídky, které vám život hází pod nohy nijak nehodnotíte. Přijímáte je tak, jak přicházejí a rozvíjíte je. No a právě jedno takové "Ano, a..." způsobilo, že jsem zareagoval na Facebooku na výzvu k přihlášení své maličkosti mezi benjamínky slamu.

Pokud na vás jen vrším cizí slova, uděláme si menší edukativní okénko: poetry slam je formát textu, který je určený pro živý přednes. Může mít spoustu podob, od čtení z papíru přes vypilovaný monolog až po čirou improvizaci. Prostě máte 3 minuty na to, něco povídat, ideálně to rýmovat a na konci schytáte body jako krasobruslařka od nekompromisní poroty náhodně vybrané mezi diváky.

Nejen, že jsem v době odeslání přihlášky ještě ani neměl nic napsáno, ale hlavně jsem si nedokázal představit, že bych lidem říkal něco niterního, a pak je nechal, aby mi za to vystavili účet. Kloubilo se tu několik věcí, které jako introvert-melancholik zásadně nedělám: Otevřít se úplně cizím lidem, ustát si jakoukoliv chvilku trapnosti a nechat se hodnotit od někoho, kdo možná nerozumí ani poezii, ani prezentovanému tématu.

Ale díky roku a půl práce lektorů z programu Škola improvizace to najednou nebyl problém. Stačilo prostě přijmout ze své některé jejich zdánlivě jednoduché slogany:

- "Nesnaž se bejt chytrej, nesnaž se bejt vtipnej a hlavně se nesnaž bejt originální." Jinými slovy, prostě přijď a buď. Něco se stane. Což řeší hned ten další:

- "Nech se překvapit. Nenech se zaskočit." Neboli: Užívej si, že nevíš, co se stane, ale buď neustále připraven na to reagovat.

- "Když chceš bejt šťastnej, nesmíš se bát bejt trapnej." Stala se chyba? Vezmi jí do hry. Zakoktal ses? Super, odkoktej to celé! Nic není chyba, pokud to vnímáš jako další nabídku a příležitost.

- "Buď to ty." Neboli hledej inspiraci v sobě. V tom co se ti honí hlavou, v pohybech těla. Nech tělo se hýbat a slova přijdou sama.

A tak jsem si v sobotu, po čtvrté v životě, zaslamoval mezi matadory české scény jako jsou Ellen Makumbirofa nebo Filip Koryta aka Dr. Filipitch, navíc v super v kulisách, co poskytla Loď Tajemství. A jo, zapomněl jsem text. A jo, otevřel jsem svoje sklípky. A jo, na bednu to nestačilo.

Ale byl to sakra skvělej pocit.

-----

foto: Luboš Limberg