Sychravá rána

Vítr se v noci prohnal krajem zůstaly zlámané větývky Ospalky z očí smyju čajem ona tu stále schoulená je ukrytá za hradbou přikrývky Copak se asi dívkám zdává nežli je rozcuchá ranní svit Obloha je dnes divně tmavá jako je tmavá i ta káva kterou jí budu smět probudit Na špičce lžičky špetka třtiny v hrnkách se rozpustí svědomí Pohledy očí zpod ofiny těkají trapně na hodiny zdali se točí či jsme to my