Bubínek

Epitaf napsal na zeď sprejem naproti obecní hospodě. Stálo tam: "Bože, kam to spějem?" Rukopis plný beznaděje houpal se, jako loď na vodě. Přehnal se mrak a srnci z pole štěkali Měsíční sonátu. Posílen lahví s alkoholem, ládoval slova do pistole, aby je našel snáz po hmatu. Nakonec zvolil malou ráži, bubínek v uchu se roztočil, tisknout se ale neodvážil. Dodnes svůj výtvor na zdi stráží s červenou páskou přes oči.