ToM Cortés

Zmizely šlápoty ve sněhu půjdeme po paměti obavy nutí nás do běhu jsme jako malé děti ztracené na cestě z perníku drobečky snědly vrány...

Dopadla první rána holí - nechtěl si obléknout stejnokroj. I když ta další méně bolí, hozený klacek do soukolí neumí zastavit celý stroj....

Kdekdo by umřel pro tu krásu, jakou se pyšní Sacré-Cœur. Shlížíme dolů z Montparnassu, města hluk tone ve tvém hlasu, a slunce se sápe k...

Na zdi je mramor, na něm jména, žádné nám ale nic neříká. Bělma se barví do červena. Když pamět lidí začne sténat, marně jí hledáme v...

O tom, jak hřejí pouhé věty, mohl bych popsat spoustu knih, jenže se nehnem z první mety. Ztratil se kolík od štafety. Stala ses ikonou,...

Půlnoční tramvaj nepřijela, půjdu se procházet po městě. Byt je jen prázdná tmavá celá a moje mysl osiřelá svíjí se za dveřmi v bolestech....

(On) Chtěl bych tě vzít do biografu na Zpívání v dešti. A možná že ti ujde všechna symbolika. Pro mě je to o tom, že velký změny přijdou,...

Zase čekám na zastávce na poslední noční spoj. Jen pár stínů hledá štěstí v další dávce a řidič svlíknul stejnokroj. Ref.: Měsíc mi dává...